První nápad podniknout výpravu na západ od naší republiky,do Německa,se zrodil v mé hlavě téměř před rokem.S myšlenkou navštívit tamní vody jsem si tedy pohrával celkem dlouho.Většina lidí mě,ale od tohoto nápadu odrazovala kvůli vyřízení povolenky nebo podmínkám lovu,které jsou mnohdy totožné s pravidly u nás.Letos jsem ale chtěl zkusit i něco jiného než „čtyřhodinový risk“ na českých svazovkách J.Po dalším shánění informací se mi ozval kolega kaprař s nabídkou, že rybařil na dvou menších pískovnách se solidní obsádkou kaprů ,pokud bych chtěl ať se ozvu.Neváhal jsem,a začal jsem Petra zahrnovat palbou dotazů na danou lokalitu.Jednalo se o cca 30 ha klubovou pískovnu s několika ostrovy, a nádhernými kapry.Vše jsem ukázal klukům kteří byli nadšeni.Domluvili jsme se,že nám Petr domluví prodej povolenek v daném termínu za což mu tímto ještě jednou děkuji.Balení věcí a vše okolo proběhlo jako obvykle.Je 20.června ,pět hodin ráno a my vyrážíme dvěma ,totálně narvanými auty ,směr Rozvadov - vstříc dalšímu dobrodružství.Cesta probíhá až na malou zajíšťku u Norimberka v pořádku.Po pár hodinách dorážíme do menšího městečka,kde bezproblémů nacházíme místní kaprařskou prodejnu.Prodavač o nás ví od Petra, takže nám bez problémů prodává povolenky.Z obchodu jedeme ještě asi 20 kilometrů a už stojíme na břehu krásné pískovny s křišťálově čistou vodou.Bez problémů vidíme do hloubky dvou metrů.V duchu si říkám, že v tak čisté vodě jsem ještě nelovil ,ale co,všechno je jednou poprvé tak uvidíme... Auta jsme nechali u cesty, a šli si projít jednotlivá místa.Na víkend zde rybařilo dost německých kaprařů ,a tak lépe přístupná polovina revíru byla prochytávána asi čtyřmi partami kaprařů.Jelikož zde není moc míst ze kterých se dá rybařit , tak já s tátou jsme obsadili místo ze kterého se dalo vyvážet jak do příbřežních partií ostrova ,který byl před námi ,tak na pravo od něj na volnou vodu, kde byla větší hloubka.Petr s Matějem si sedli opodál.Z jejich místa se dalo vyvážet k ostrovu, a z leva také na volnou vodu s hloubkou okolo 1,5 metru , kde však byli omezováni vyvážkou jednoho z německých kaprařů. Po vytipování míst jsme začli nosit věci na místa.Jelikož jsme měli povolenky zakoupené až od dalšího dne ,tak jsme si všechny věci vklidu připravili a vyladili do posledního detailu.Po večeři jsme ještě šli prohodit pár slov s nejbližší partou vedle nás.Dva postarší němečtí důchodci mě docela překvapili,prý tu loví šest týdnů bez většího kapra.Žabaři-říkám si v duchu.Omyl- jak se později ukázalo,byli to opravdoví matadoři, za což mluví i jimi několikrát ulovený kapr Banana na Cassienu.
Po obhlídce sousedů už jdeme spát s tím,že o půlnoci nahodíme.Jak jsme řekli tak se i stalo.Ráno nás budí krásné slunečné počasí ,a vyjíždíme s echolotem a olovnicí k prvním našim německým zavážkám.Rozhodl jsem se dva pruty zavést do vzdálenosti asi 150metrů, těsně k ostrovu ,kde jsem si našel místo bez trav s písečným podkladem.Zde jsem nastražil na jeden prut 24 mm Biosquid ,a na druhý panáčka - kuličku Robin redu se svítivě bílou siglnal pop-up ořech.Krmím tradičně málo takže 5 kuliček okolo mantáže a šmitec.Jelikož zde všichni vyvážejí na větší vzdálenosti, tak jeden prut jsem zavezl přes vidličku podél břehu do hloubky dvou metrů ,kde jsem si vytrhal místo asi půl na půl metru a položil zde montáž pouze s jedinou 16mm plovoucí olihní.Poslední prut jsem jenom nahodil do vzálenosti asi 50 m a nekrmil.Montáže na zavážku jsem použil klasické ztužené se šňůrek Sheat Skin nebo Kameleon, větších háčků Fox SSBP nebo Korda Wide Gape ve velikostech 2,s rovnátkem a odpádavajícím kamenem.Na odhoz jsem použil totožný návazec-jen místo kamene olovo 120 g.Návazec na pop-up jsem zvolil klasickou 360o-ku s háčkem Longshang.Kluci vedle zavezli dvě podobné sestavy z levé strany ostrova do hloubky a dva pruty asi 20 metrů před ostrov, do hloubky 4 metry, kde vytvořili větší krmná místa z boilie GLM Enduro a Biocrab.
Je neděle a na večer odjíždějí někteří němci domů.Konečně mizí několik tyčovek a hned se nám lépe dýchá .Přes den jsme měli pár pípnutí,ale nic vážného.První záběr přicházi na Matějův prut okolo 23. hodiny.Je to jeho první sumec v životě.Měří asi 60cm a váží 5,5kg.Měříme,fotíme a gratulujeme k „osobáku“.Matěj pouze nahazuje a v duchu očekávání dalšího záběru jdeme spát.Noc nic dalšího nepřinesla a tak ráno Matěj převáží nahozený prut, a opět dokrmuje pár kuliček GLM Enduro.Přes den nás vyvádí z míry pouze záběr od jedné z místních lysek.Pták ale souboj přežil ve zdraví, a po vyháčkování se vrátil mezi své.Už se však nepotápěli pro naše boilie.Necháváme zavezené pruty bez povšimnutí-chceme klid na našich místech.Odpoledne dostáváme zprávu,že Stefan,který nám prodával povolenky si vzal volno a chytá na protějším břehu.Za den chytil tři kapry z nichž největší měl 16 kg!Trochu nám zprávou vyrazil dech…Zaváží těsně k bójím které označují chráněnou rybí oblast s hloubkou maximálně metr a půl.Sdělil nám také,že v letním období se zde nachytají největší ryby právě v oné odblasti u bójí a místa na kterých sedíme my jsou úspěšná hlavně přes zimu. Toto zjištění nás moc nepotěšilo,neboť zbývající místo ze kterého se dá zavážet do mělčiny k bójím bylo obsazeno „cassienskými vlky“.Musíme hold zabojovat a pokusit se i z našich míst dostat pár kaprů.Kolem desáté hodiny večerní mám konečně i já první záběr.Vyjíždíme s Matějem rychle na člun.Ryba vypadá velice slušně – notnou chvíly nás vozí,ale najednou jako by zastavila. Je to na levý prut od ostrova,kde byl nastražený Robin red s ořechem ,žádná rybina –to musí být kapr, říkám si vduchu.Opak je však pravdou.Zkouším zabrnkat na vlasec,a ryba se dala náhle do pohybu.Je to jasné ,říkám Matějovi,je to sumec.Opírám se do prutu a za chvíli už ve světle čelovky vidíme i mého prvního nevelkého sumíka.Ještě zmocněn emocemi z boje posílám na jeho adresu pár nehezkých slov,protože bych konečně rád viděl německého kapra ale i tak jsem při focení rád-že jsem ho ulovil.Měřil 110 cm a vážil něco přes deset kilogramů.Myslel jsem ,že sladkým boiliem se jim vyhnu,ale asi jich tu bude opravdu hodně.Převážím prut opět se stejnou kombinací a pečlivě pokládám na stejné místo.Dokrmuji opět jen pár kuliček a jdu spát.
V noci asi tři hodiny prší,ale budíme se obět do krásného dne.Převážíme všechny ostatní pruty a kluci ještě zvyšují krmné dávky.Přes den dělám nějaké návazce do zásoby a koupeme se.Máme zprávy od Stefana,že kapři nejdou už ani jemu.Okolo druhé odpolední,ležím v bivaku začten do posledního čísla „Kapra“a slyším nějaké šplouchání.Vylezl jsem a vidím ,že kluci mají rybu a opět a opět sumce. Než dojeli ke břehu,tak jsem připravil dvě podložky aby měl vousáč komfort.Půlhodinová projížďka je za nimi, a už mají ve člunu pěkného sumíka a společně s ním snad 10 kg trávy,kterou jim vousáč nabral na vlasec.Byl zatím největší se svým rovným metrem a půl a váhou 23,10 kg.Byl to rovněž Petrův první sumec v životě a při focení dal dost zabrat.Vypadalo to že si v Německu na kapra ani nešáhnem,protože ať jsme nastražili jakékoliv boilie tak to byl záběr od sumce.Potvrdilo se to opět i večer,kdy Matěj vytáhl dalšího ,skoro 10 kilo vážícího sumce.Už jsem docela propadal sumčí depresi.Chtělo to něco jiného.
Ráno jsem si přivstal a vyjel na vodu hledat nová místa,protože takhle už to dál nešlo.Po půlhodině jsem našel ,co jsem hledal.Asi třicet metrů vpravo od mého stávajícího loviště jsem našel lavici,tak akorát na dva pruty.Dno tady stoupalo ze 4m na 1,80m a směrem k ostrovu zase padalo.To bude ono řekl jsem si.Dojel jsem na břeh vzal si plavky,připravil prut a nakrájel asi půl kila Biosquidu s Robin redem a Žlutým impulsem na malé kousky. Na vlas jsem navlékl opět jednu 24mm kuličku Biosquidu a vyjel s Matějem ke své lavici.Když jsme dojeli nad ní,skočil jsem do vody,abych si ji pořádně „ohmatal“.Bylo to přesně tak,jak jsem vyčetl z echolotu.Nohama jsem pořádně rozkalil celou lavici a po celé jsem rozházel onu nakrájenou návnadu.Poté jsem za Matějovi asistence položil montáž a bylo to.Ještě jsem pár metrů od lavice spustil po vlasci zadní olovo jelikož jsem na lavici chtěl zavést ještě druhý prut a chtěl jsem předejít zamotání v případě záběru.Oba pruty byly zaveženy a já jsem opět začal věřit v záběr od kapra.Byla už středa a my jsme byli bez jediného šupinatého krasavce.
Odpoledne přichází Stefan na pokec.Pár ryb chytil ale nedostal se přes 12 kg.Klábosíme celé hodiny o všem možném a dopíjíme basu,kterou přivezl.Se soumrakem se loučíme a notně unaveni se rozcházíme do svých bivaků.Hladina jezera jako zrcadlo,všude je naprostý klid.Ještě než usínáme,tak táta říká ,že ve vzduchu cítí záběr,to jsem si myslel už tři dny ,říkám si v duchu a vklidu usínám.Ze spánku mě budí jakési zvuky.Spal jsem opravdu tvrdě a tak chvíli trvá než si uvědomím ,co se děje.Otec stojí po pás ve vodě a drží dosti ohnutý prut kamsi za roh a haleká na mě.Oba jsme museli spát opravdu tvrdě,protože když jsem se konečně dostal k prutu já,tak podle směru vlasce už ryba byla nejméně 100 metrů od místa ,kde jsem montáž pokládal a stále si mohutným tahem brala vlasec z navijáku.Podložku a podběrák jsem měl připravenou ve člunu,tak jsme oba rychle naskočili,a vyjeli za rybou.Tah ryby byl už pomalejší,ale stálý.Stejný boj jako ti předešlí sumci.Už jsem definitivně ztratil nervy a nahlas začal nadávat na ty vousaté potvory.Když jsme se po chvíly dostaly nad rybu,tak jsem se i přes mohutný tah opřel do prutu co to šlo-prut byl ohnutý na hraně svých možností ale byl jsem si jistý že to je další sumec.Úplně jsem se lekl, když se ve světle čelovky asi dva metry pod náma blýsklo tělo mohutného lysce.Okamžitě jsem povolil brzdu, vypnul čelovku a boj začal nanovo.Je to kapr ,zakřičel jsem na tátu ,váhu jsem ohadoval okolo 13 kg,ale ještě jsem ho ani pořádně neviděl.Po dalších deseti minutách už toho měl kapr dost a táta ho vklidu podebral.Vycvakl jsem ramena podběráku a vytáhl kapra do člunu.Od té chvíle mi bylo jasné že má víc jak 15 kg.Když jsem ho položil před sebe na podložku a prvně si ho pořádně prohlédl-prostě nádhera.Mohutný ,vysoký,starý kapří mazák.Byl to opravdu kapří dědeček,vrásky napovídali že toho už hodně zažil a tak jsme co nejrychleji jeli na břeh fotit.Měřil 90 cm a vážil 18,70kg.Zmožen bojem byl při focení naprosto vklidu a po pár fotkách v pohodě odplul domů.Měl jsem splněno.Jedním z mých snů bylo přelstít podobného starého lysce,a to se mi teď povedlo.Prut jsme jen nahodil a šel spát.Dlouho jsem nemohl usnout a furt jsem si to přehrával zpátky.Někdy okolo čtvrté jsem konečně usnul.Asi hodinu na to další jízda-tentokrát od ostrova.Nezdálo se mi to a tak jsem rychle vstal a zasekl.Necítil jsem žádný odpor,ale něco jsem přece jen přitahoval,cejn pomyslel jsem si.Když už jsem měl rybu 2 metry před sebou tak z čista jasna přišel třicetimetrový raketový výpad,který mi málem zlomil prut než jsem povolil brzdu,že by amur?Petr rychle skočil do člunu a vyrazili jsme za ním.Byl to opět lysec,menší ,ale urputný bojovník.Váhu jsem odhadoval na 10 kg.Čistá váha ukázala 9,90 kg ale i tak-parádní kapr.Hned po rozbřesku jsem převezl všechny pruty na úspěšná místa a lehce přikrmil.U kluků jsme našli také lavici s hloubkou kolem metru a půl,ale byla celkem blízko stromům,které zde byly pod vodou.Matěj to však ryskl a položili jsme sem oba jeho pruty.Na jednom Biosquid a na druhém boilie vlastní výroby.Dokrmil oblíbených pár kuliček na montáž a bylo to.Petr nadále zůstal věrný svému rozkrmenému místu a opět položil své montáže tam.Čtvrtek utekl jako voda a první záběr se dostavil zase až těsně před jedenáctou-magická to hodina.Opět se z toho vyklubala Petrova „oblíbená “vousatá potvora.Když vyjeli na vodu,tak si to sumík k mé nelibosti štrádoval přímo do našich prutů.Ať se kluci snažili sebevíc-sumík mi totálně zamotal všechny pruty a tím zhatil veškeré šance na nějaký noční záběr.Jelikož kluky odvezl asi 200 metrů od jejich místa,vzal jsem podložky ,táta foťák a šli jsme jim naproti na vedlejší místo, aby se nemuseli s rybou tahat takovou dálku.Vážíme sumíka který nakonec měl „jen“ 18kg, když v tom Matěj najednou vyhrkl „Poslouchejte!“…Tam ve tmě na našich místech měl někdo brutální jízdu.Matěj jako by to tušil vyběhl první a já hned za ním.Byl to pravý Matějův prut a ryba byla už kdoví kde.Rychle jsem běžel pro svůj člun,vyzvedl Matěje a rychle za rybou ,protože se jednalo o prut blízko větví.Jako zázrakem si to kapr místo do větví zamířil přímo na volnou vodu, kde si s ním Matěj mohl vklidu pohrát.Byl to opět lysec,mladý a v plné kondici.Když jsem ho podebíral,odhadoval jsem ho na 15kg a nebyl jsem daleko od pravdy-17 kg čisté váhy.Pár fotek,ještě pouštěcí ,a byl fuč.
Do konce výpravy jsme měli už pouze pár záběrů,ale nikoliv od kapra.Já jsem chytil nádherného lína který měl 63cm a 3,3kg.Byla to jedna z nejhezčích ryb,které jsem kdy chytil.Matějovi se povedl podobný kousek s cejnem- 64cm a 4,80 kg.Stefan byl celkem překvapen ,že na našich místech se i v létě chytili takoví kapři. V sobotu dopoledne jsme sbalili všechny věci a uklidily po sobě místa.V přátelském duchu jsme se rozloučili s ním i jeho přáteli a začli domlouvat další,možná i společné výpravy.Chvíli po poledni jsme vyjeli, a až na menší problém s baterkou našeho auta byla cesta domů v pohodě.Odjíždělo se nám s dobrým pocitem,protože jako první výpravu k našim západním sousedům jsme ji hodnotili kladně a rádi se tam ještě podíváme.
Autor článku Ondřej Sedláček